Názory a kecy

21. století?

18. února 2012 v 20:58 | Crumb ♀
Ať chceme či nechceme, čas plyne dál a s ním se lidstvo vyvíjí. Ale otázkou je, zda k lepšímu nebo k horšímu.

(Skoro) celý svět propojuje internet. Facebook mají mladí i staří. Informatika je povinný předmět stejně jako matematika či čeština. Počítače ovládájí svět a to doslova. Jejich význam stoupá. Bez nich bychom neudělali skleničky nebo talíře. Kdyby vypojili internet, počítače, celý svět by se zbláznil...

Bohužel je to tak a nic s tím nezmůžeme, ale je potřeba toho využít a ne se nechat ovládat.

Žijeme ve světě, kdy se oblíbenost měří podle počtu přátel na Facebooku nebo podle počtu "Like" na fotkách. Místo toho abychom si vyprávěli vtipy, sdílíme je. Facebook není špatný, jen lidi ho využívají ke špatným věcěm.

Já bych se chtěla vrátit do doby, kdy internet neexistoval. Trávili jsme více času venku s kamarádama, teď si s nimi místo toho povídáme přes Skype...

Je to smutné, ale to všichni víme. Po celém internetu koluje hromada videí o tom, jak je Facebook a vlastně celý internet škodlivý nebo jak s ním ztrácíme čas. Ale přiznejme si na rovinu, že každý si po zhlédnutí (přečtení) řekne: "Hm," a nijak to neřeší. Možná bychom chtěli řešit, ale jak?

Sama trávím u počítače několik hodin děnně. Ale ani ne tak na Facebooku, jako na Skypu. Prostě si povídám s kamarádkou, se kterou se jinak vídám jednou za 14 dní. Ale nejvíc mě mrzí to, že když spolu jsme, trávíme stejně nejvíc času na té krabičce, co se do ní kliká a furt jenom tupě čumí, do notebooku.

Jenže co s tím? Ona je venku zima a je pravda, že se moc věcí dělat nedá, ale jak to dělali tenkrát? Dneska je pro nás problém vyšlapat kopec a stěžujeme si na každou volovinu. A když už jdeme ven, nafotíme nějaké fotky, které potom stejně umístíme na Facebook, abychom vypadali, že vůbec nejsme líní. Ale namísto toho, abychom si něco zahráli, čekáme, kdy už přibydou komentáře a "lajky".

Why?
Pourquoi?
Proč?

I know, I know!
Because life is a bugger...

Crumb ;)

Mám názor! A co má být!

2. února 2012 v 20:55 | Crumb ♀
Ahojky.
Už jenom název této rubriky o tom vypovídá. Každý člověk má na něco nějaký názor. Někomu se líbí tohle, jinému zas tamto, každý člověk je originál a každý má právo na to, svůj názor sdílet.

Bohužel, tlakem dnešní populace, se lidé za svoje názory stydí. Není se čemu divit. Příkladem za všechny jsou Belieberky. Za to, že poslouchají J. Biebera byly dokonce šikanovány! Proč si myslíte, že je při založení ankety volba "Skrýt výsledky uživatelům, kteří v anketě ještě nehlasovali"? Lidé si neumí stát za názorem a rádi podlehnou ostatním. Pravda, u ankety je to takové jiné, ale kdybychom si za tím stáli, žádné ostatní výsledky nás nezajímají.

Naší společnosti také chybí tolerantnost a přebývá "chuť k hádce". Když koukám na komentáře na Facebooku, div mi nevypadnou oči z ďůlků. Lidé jsou schopni použít bezmyšlenkovitě tolik sprostých slov, která ani neexistují a za svůj "názor" se bijou hlava nehlava. Ano je to tak. Výše jsem psala, že lidé si neumí stát za svým, ale tady se perou zuby nehty, jak je to možné? No, jestli je ten názor oprávněný a na dobrém místě, tak ať se lidé klidně pozabíjej (berte s rezervou;)), ale většinou to tak není, že? Často jsou to bezmyšlenkovité výrazy ("Je to stejně jenom buzík...") nebo jsou umístěné na špatné místo (na oficiální Fb stránku M. Haricha někdo napíše "Jsi vypatlanej teplouš, co neumí zpívat"). Pořád mluvím o hvězdách a Facebooku, ale právě to mě přinutilo napsat tenhle článek.

Vadí mi neustálé narážky na JB i Martina, obzvlášť v novinách. Nic o nich neví a neurážejí samotné hvězdy tak, jako jejich fanynky. Ano, každý má právo na názor, ale trošku s ohledem na ostatní a také o tom tématu musím něco vědět. Nehádat se, ale pouze diskutovat! To však naší dnešní generaci schází.

Jak jste si mohli povšimnout, poslouchám Martina Haricha i Justina, ale také LG a ani One Direction z poslední doby nejsou špatní. Líběj se mi takovýhle kluci, a co má být?

Každý má právo se vyjádřit, ale s rozumem. Uvědomte si, že máte informovat o vašich myšlenkách a sdílet je, ale nikoho nesmíte nutit, ba dokonce urážet ;)

Tak hodně štěstí, Crumb ♀

Na vzhledu nezáleží?

19. ledna 2012 v 19:42 | Crumb ♀
Ahojky,
jeden takový článek jsem tu už psala, ale tohle bude o něčem trošku jiném. Na Facebooku se šíří takové různé obrázky a statusy typu 'Na věku nezáleží' a 'Na vzhledu nezáleží'. Je pravda, že sama o pravém milování/lásce nic říct nemohu, protože jsem na to, bohužel, mladá, ale o těch pokusech, to bych mohla vyprávět. Bohužel u těch pokusů to z nějakého důvodu vždycky zůstalo, z jakého asi?

Víte, ono je to sice strašně krásné takhle to tvrdit. U fotek se to úžasně vyjímá a nutí to člověka přemýšlet. Já to mám s podobnými citáty asi takhle: Nejprve se rozplynu a říkám si, jak je to pravdivé, ale potom se vrátím zpět do reality, vypnu počítač a žiju jako předtím.

Ano, když někoho doopravdy milujete, na vzhledu nezáleží. Jenže většinou je to po delším vztahu a tím 'vzhledem' myslím pár kilo navíc po porodu nebo pár vrásek, které přibyly stářím. Ale když se do někoho zamilujete na první pohled, tudíž se vám líbí vzhledově a dokážete si s ním představit sex, tak je logické, že vzhled soudíte a záleží na něm. Tedy alespoň přitom seznámení. Na lásku na první pohled tedy moc nevěřím, ale už mnohokrát to vyšlo.

Já názoru, že na vzhledu nezáleží moc nepřikivuji a to z vlastní zkušenosti. Kdyby na něm nezáleželo, tak tenhle článek nikdy nenapíšu, mám kluka a vesele si pískám.

Pojďme na rovinu. Já vám upřímně řeknu, co si o sobě myslím. Ano mám docela bříško, stehna a zadek. Na svou výšku asi 168 cm vážím 72 kilo (ano stále, ale já se snažím), což je jsou asi 2 kila nadváhy. Občas se mi objeví nějaký ten pupínek, ale jinak si myslím, že pleť mám celkem dobrou. Vlasy kousek pod ramena, plné rty a hnědozelené oči, takže obličej si myslím, že tak špatný není.

Tak jsem se vám přiznala, já se za sebe nestydím, možná se někdy až vnucuju jako třeba teď. Ano občas jsem samolibá a střelená, ale v jádru jsem neskutečně citlivá a milá holka. Než se někomu ukážu i z té druhé stránky, chvilku mi to trvá.

Strašně ráda bych názoru, že na vzhledu nezáleží, věřila, ale v reálu to tak někdy prostě není. A i tomu, že nezáleží na věku. Na tom záleží a to hodně. Je strašně naivní doopravdy věřit tomu, že když se milují 12tiletá a 17tiletý, tak jim to vydrží. Ten starší bude dřív nebo později chtít sex. V dnešní době by ve 20 jako panic asi moc nezapadnul a to by té holce bylo teprve 15. To se ani nemusí cítit připravená, tak dejme tomu v 16. Jemu bude 21 a jí 16. To už tak hrozné není, to je pravda. Jenže vy znáte nějakýho kluka, který by počkal čtyři roky na to, až bude holka 'připravená'? Já nikoho takového neznám a jestli existuje, tak mi ho koukejte přivést!

Ano, to je krutá realita, já už se s ní smířila, ale ti naivní adminové stránek na Fb asi ne.

Možná na to jednou příjdu a poznám jaké to je milovat, ale zatím mi k tomu nikdo nedal příležitost.

PS: A třeba mě kvůli tomu ukamenujte!

Já kafe nepiju :D

10. ledna 2012 v 18:55 | Crumb ♀
Ahojky,
kávu nemusím, raději čajíček nebo kakaíčko, ale občas si na něm pochutnám. Zvláště pokud jde o kafíčko ze Starbucksu, ke kterému se dostanu jednou za uherský rok, když jedeme do našeho milovaného hlavního města.

Poprvé jsem v této vyhlášené světové kavárně byla 23. prosince 2011 a to na Staroměstském náměstí. Ačkoliv jsem mamku varovala, že ceny jsou vyšší, nestačila se divit. Daly jsme si klasické Caffe Latte do středního kelímku, který mám samozřejmě ještě schovaný na památku.

Podruhé a prozatím naposledy jsem Starbucks navštívila asi 27. prosince, tedy čtyři dny po 1. návštěvě. Chtěla jsem si koupit jejich slavný tumbler. Tentokrát jsem byla na Václavském náměstí. Vybrala jsem si typ a moje milovaná maminka pořád nemohla přijít na to, kde jsou víčka. Až když jsme přišli k pokladně, přinesli nám jiný s víčkem a tamten zřejmě vrátili zpět na poličku uprostřed prodejny.

Nicméně obsluha je velmi vstřícná a příjemná a ačkoliv jsou ceny vyšší, za kvalitu si klidně připlatím. Jednou za čas mě to nezrujnuje.

Jaká je vaše zkušenost se Starbucksem? Chtěli byste se tam podívat nebo jste tak již učinili?


Já kafe nepiju :D

Tak zatim, Crumb ♀ :)

Povánoční depka...

31. prosince 2011 v 10:51 | Crumb ♀
Ahojky,
Vánoce jsou za námi a nový rok před námi. Pokaždé to vždycky tak rychle uteče. A jako každý rok, tak i teď mám povánoční depku a nádherně k tomu přispívá i to, že venku není ani vločka sněhu. V úterý zase do školy a zase tu bude zlepšování známek a písemky, písemky, písemky, ...

Fuj! Ani pomyslet se mi na to nechce. Jenže jak si mám bez představování té hrůzy užít Silvestra, když mi to pořád každý připomíná? No, snad to nějak překousnu, uvidíme.

Mimochodem, dlouho jsem tu nebyla, já vím, čas by byl, ale není nápad ani nálada. Snad bude v pondělí nějaké NORMÁLNÍ téma týdne, protože na to nynější mi asi nestačí moje mozkové buňky. Jaksi jsem ho nepochopila a ta věta (Co Vánoce, ale jmelí.) mi prostě nedává žádný smysl.

Díky tématu týdne tu snad přibidou nějaké komenty a mně se zvýší chuť na psaní. Taky musím změnit design, asi bude nějaký zimní, abych alespoň trošku přivolala sníh.

No, článek vcelku o ničem, ale řekl vám, proč jsem neaktivní.

Tak si pořádně užijte Silvestra a všem přeju šťastný nový rok 2012! :)

Crumb ♀

PS: Tak tuhle písničku teď hodně poslouchám, ani nevím proč. Je strašně chytlavá, tak POZOR! :D

Máš zapík?

23. listopadu 2011 v 19:55 | Crumb ♀
Ahoj všichni,
slibovaná pauza pomalu končí, protože se blíží advent a já začnu psát něco o Vánocích, tak snad tento blog znovu ožije, samozřejmě v dobrém slova smyslu ;-)

Jednou bylo kouření tématem týdne. Tehdy jsem psala určitě příšerný článek typu: Nikdy to nestrčím do pusy. Dnes jsem se rozhodla k tomuto tématu vrátit. Dovolila jsem si přečíst jeden článek na Krásná.cz a tak nějak se mi srovnaly názory. Vždycky se snažím číst i dlouhé komentáře, člověk se tam toho dozví mnohem více a hlavně může ty názory porovnávat. Takže, tady je můj názor na kouření.

Táta, strejda, babička, skoro celá tátova strana rodiny kouří. Pasivní kuřák jsem od mala, protože jak už jsem říkala, vyrůstala jsem s "dospěláky". Takové "rohlíkové pivo" (to se jde takhle o prázdninách v kempu ráno pro rohlíky a omylem se ocitnete v hospůdce, kde si to "jedno" přeci musíte dát) by pro většinu našich známých bez cigarety nemohlo existovat. Já samozřejmě už od kočárku chodím s nimi. Mamča mě kojila zády k ostatním v hospodě a můj táta přišel k baru a povídá: "Deset piv a jeden dětský čaj," "dětskej čaj nemáme," "já vím, my ho máme s sebou, stačí horká voda." Ale teď si zase všichni budou myslet, že mě rodiče zanedbávají, všichni kouří a vychovali mě s panákem v ruce. No s tím alkoholem je to trošku pravda, ale rodiče mě vychovali lépe než dobře. To díky nim se cítím zodpovědnější a vyspělejší než mí vrstevníci. Ale to, že jsem od mala pasivní kuřák je bohužel fakt.

A kuře není kamarád?

8. listopadu 2011 v 22:10 | Crumb ♀
Ahoj,
no tak ale tohle zjištění mě vážně naštvalo:

Jestli je to hláška z filmu Nemo, jak mě po přečtení článku informovala kamarádka, tak to v té anketě stejnak nemá co dělat, protože nikdo nechce, abyste jedli akvarijní rybičku. No ale, já kráva samozřejmě věřím Facebooku, že?
Ale ona je to vlastně pravda, každé Vánoce se bouří ochránci zvířat kvůli zacházení s kapry, ale na drůbež a prasata až se zapomíná. S nima také kolikrát není zacházeno, tak jak by mělo.

Podle mě je kapr na Vánoce prostě tradice a snad nikdy jsem řízek ke štědrovečerní večeři neměla. Jsem docela pověrčivá a tak se snažím takovou tu klasiku udržet. Když ne kapra, alespoň toho pangase (ačkoliv je to prý nejméně kvalitní ryba, často zaměňována za mořskou), tresku, popř. jinou rybu. Chápu, někomu prostě kapr nechutná, např. kvůli kostem. Ten, kdo se ale vymlouvá na 'chuť rybníka' (tato odpověď v anketě také byla) asi patří do velké rodiny. Doporučuje se totiž koupit raději dva menší kapříky než jednoho 'macka'. Velký kapr totiž bahenní pachuť mívá.

Příjde mi, že generece po generaci se snižuje 'chuť na ryby'. Řekla bych, že určitě polovina teenagerů ryby nejí, ale je to škoda. Někdy je to možná zaviněno výchovou nebo vsugerováním špatné přípravy, kdo ví. Dneska jsou všichni strašně vybíraví. Já se na táboře nejedenkrát styděla, protože jsem to vždycky dojedla, ale ostatní ohrnovali nos nad mákem, špenátem, krupicovou kaší, čočkou,... Tohle je strašné.

Ryby obsahují zdravý tuk a vitamín F, který pozitivně působí na náš mozek a lépe se nám myslí. Je tedy veliká chyba, že ryby do jídelníčku kromě Vánoc moc nezařazujeme.

Nedávno jsem četla článek o tom zda ryby mohou cítit stres a bolest. Není to věděcky dokázané, ale ani to není vyvrácené. Měli bychom tedy na ně brát ohled stejně jako na ostatní zvířata určená ke konzumaci. Ale řekněte mi, berou ohled i na to kuřátko?

Já jsem zastáncem názoru 'koloběh života'. Prostě to tak je, maso se jedlo, jí se a asi jíst bude. Je sice pravda, že látky z něho se dají nahradit, ale k pestrému životnímu stylu kousek masa prostě patří. Ona taková antilopa, když ji loví lev, taky není úplně šťastná a nic proti tomu nemáme. Jsme všežravci a v životě to tak je. Ale na druhou stranu, někteří obchodníci tohoto názoru využívají a zvířata mnohdy vážně trpí. Při výběru masa, bychom měli dbát na jeho původ a kvalitu. Nejlepší volbou je Bio maso. Bio farmy mají mnohdy jatka přímo na místě a zvířata nejsou tedy vystavována žádnému stresu. Možná si trošku připlatíme, ale buce to stát za to. Takové maso je totiž také mnohem chutnější a kvalitnější.

Zajímá mě váš názor popř. odůvodnění, proč ryby nejíte. Jen se vyjádřete, zdá se mi to jako aktuální téma!

Zatim Crumb ♀ :)

Článek byl poupraven. Názor mám stejný, jen jsem si uvědomila, proč to ostatní nechápají. Jsou přeřazené odstavce a sem tam něco doplněného. Názor jsem ale nezměnila, abyste si nemysleli, že si přečtu komentáře a radikálně změním názor, to ne.

Milovat je silný slovo!

10. října 2011 v 20:10 | Crumb ♀
Ahojky,
na Facebooku je strašně moc skupin (stránek "To se mi líbí"), které mají v názvu něco jako "Bez přátel nežiju". Ale ví těch 63 352 lidí, jak velký význam má slovo přítel?

Na internetu si hrajeme na hrozné slušňáky, na otázku "Co je pro mě nejdůležitější?" jako roboti odpovídáme "Přátelé a rodina". Jenže cítíte to tak doopravdy?

Můžete se na svého přítele spolehnout, svěřit se mu nebo upřímně mu říct, že mu to nesluší?

Já mám asi tak dva, možná tři opravdové přátele, kteří o mně ví naprosto všechno a se vším se jim svěřuju. Já zase vím všechno o nich. A je docela zajímavé, že s mojí nejlepší kamarádkou jsme se neseznámili ve škole, ale dohromady nás dali rodiče. No to víte, mezisousedské vztahy.

Pomocník nebo nepřítel?

29. září 2011 v 20:20 | Crumb ♀
Ahoj,
budu jedna z mnoha a vyjádřím názor k tomuto fenoménu jménem Facebook (Fb, Fcb).
I ty největší, no jak to říct, no prostě ti nejmíň jdoucí s dobou, ho mají. Dokonce moje babička.
Já to dělím na ty, kteří tam chodí jednou za půl roku a maj ho jen aby se neřeklo. Pak ty, který příjdou, zkontrolujou, okomentujou a "olajkujou", napíšou přání k narozeninám, oplatí šťouchnutí a zhlídnou nejnovější příspěvky. No a potom závisláci. Ty píšou status každou hodinu, fotí se zasádně před zrcadlem a počtem "To se mi líbí" si zvyšují sebevědomí.
Možná ještě něco mezi, ale tohle by pro stručnost stačilo.

Nevaž se, odvaž se :D

27. září 2011 v 15:52 | Crumb ♀
Ahojky,
já se prostě musím někomu svěřit. Nemám komu, tak to povím klávesnici. To jsem jediná, komu na tom záleží, kterou zajímají české dějiny a neni jí jedno co dostane za známku? Víte, jenom pro upřesnění. No já nevím jak to říct, abych se nevychloubala, tak to řeknu urážkou. Říkají mi šprte a sedím v první lavici u katedry, jestli chápete. Vždycky když se stresuju co dostanu za známku, dělají si ze mě srandu:"Prosim tě, já nevim proč si nervózní, stejně budeš mít jedničku." Ale šprt nejsem, teda jedničky na výzu mám, ale rozhodně se neučím každý den, na to jsem moc líná :D Mně nevadí ta nadávka, ale to, že spolužáci mě považují za tu vážnou, která nic nezkusí, která neporušuje pravidla, prostě ten hodnej a nevinnej učitelčin mazánek. Jenže já taková nejsem. Prostě se někomu ukážu i z tý odvážnější stránky, někdo má holt smůlu.

I ♥ Czech Republic!

12. září 2011 v 19:03 | Crumb ♀
Ahojky,
já jsem vlastenec a nestydím se za to. Na svoji rodnou zemi-Česko jsem hrdá a jsem přesvědčena, že natrvalo bych se nikam jinam nepřestěhovala. Já ale zřejmě tvořím menšinu. Většina dnešních teenagerů chce do Ameriky, Anglie nebo Austrálie. Já se zaměřím spíše na tu Ameriku.

¡ʎɐb ıuǝu uO

10. září 2011 v 14:04 | Crumb ♀
Ahoj,
ano řeč je o Justinovi Bieberovi. Už mě totiž štve, jak mu všichni nadávají, přitom nemají důvod!

A proč ho všichni tak nesnáší? Prej je gay, kterej zpívá jako holka a vypadá jako holka, vůbec nic nedokázal a proto nemáme vůbec žádné právo ho hájit a mít rádi!
 
 

Reklama