Leden 2012

Na vzhledu nezáleží?

19. ledna 2012 v 19:42 | Crumb ♀ |  Názory a kecy
Ahojky,
jeden takový článek jsem tu už psala, ale tohle bude o něčem trošku jiném. Na Facebooku se šíří takové různé obrázky a statusy typu 'Na věku nezáleží' a 'Na vzhledu nezáleží'. Je pravda, že sama o pravém milování/lásce nic říct nemohu, protože jsem na to, bohužel, mladá, ale o těch pokusech, to bych mohla vyprávět. Bohužel u těch pokusů to z nějakého důvodu vždycky zůstalo, z jakého asi?

Víte, ono je to sice strašně krásné takhle to tvrdit. U fotek se to úžasně vyjímá a nutí to člověka přemýšlet. Já to mám s podobnými citáty asi takhle: Nejprve se rozplynu a říkám si, jak je to pravdivé, ale potom se vrátím zpět do reality, vypnu počítač a žiju jako předtím.

Ano, když někoho doopravdy milujete, na vzhledu nezáleží. Jenže většinou je to po delším vztahu a tím 'vzhledem' myslím pár kilo navíc po porodu nebo pár vrásek, které přibyly stářím. Ale když se do někoho zamilujete na první pohled, tudíž se vám líbí vzhledově a dokážete si s ním představit sex, tak je logické, že vzhled soudíte a záleží na něm. Tedy alespoň přitom seznámení. Na lásku na první pohled tedy moc nevěřím, ale už mnohokrát to vyšlo.

Já názoru, že na vzhledu nezáleží moc nepřikivuji a to z vlastní zkušenosti. Kdyby na něm nezáleželo, tak tenhle článek nikdy nenapíšu, mám kluka a vesele si pískám.

Pojďme na rovinu. Já vám upřímně řeknu, co si o sobě myslím. Ano mám docela bříško, stehna a zadek. Na svou výšku asi 168 cm vážím 72 kilo (ano stále, ale já se snažím), což je jsou asi 2 kila nadváhy. Občas se mi objeví nějaký ten pupínek, ale jinak si myslím, že pleť mám celkem dobrou. Vlasy kousek pod ramena, plné rty a hnědozelené oči, takže obličej si myslím, že tak špatný není.

Tak jsem se vám přiznala, já se za sebe nestydím, možná se někdy až vnucuju jako třeba teď. Ano občas jsem samolibá a střelená, ale v jádru jsem neskutečně citlivá a milá holka. Než se někomu ukážu i z té druhé stránky, chvilku mi to trvá.

Strašně ráda bych názoru, že na vzhledu nezáleží, věřila, ale v reálu to tak někdy prostě není. A i tomu, že nezáleží na věku. Na tom záleží a to hodně. Je strašně naivní doopravdy věřit tomu, že když se milují 12tiletá a 17tiletý, tak jim to vydrží. Ten starší bude dřív nebo později chtít sex. V dnešní době by ve 20 jako panic asi moc nezapadnul a to by té holce bylo teprve 15. To se ani nemusí cítit připravená, tak dejme tomu v 16. Jemu bude 21 a jí 16. To už tak hrozné není, to je pravda. Jenže vy znáte nějakýho kluka, který by počkal čtyři roky na to, až bude holka 'připravená'? Já nikoho takového neznám a jestli existuje, tak mi ho koukejte přivést!

Ano, to je krutá realita, já už se s ní smířila, ale ti naivní adminové stránek na Fb asi ne.

Možná na to jednou příjdu a poznám jaké to je milovat, ale zatím mi k tomu nikdo nedal příležitost.

PS: A třeba mě kvůli tomu ukamenujte!

Já kafe nepiju :D

10. ledna 2012 v 18:55 | Crumb ♀ |  Názory a kecy
Ahojky,
kávu nemusím, raději čajíček nebo kakaíčko, ale občas si na něm pochutnám. Zvláště pokud jde o kafíčko ze Starbucksu, ke kterému se dostanu jednou za uherský rok, když jedeme do našeho milovaného hlavního města.

Poprvé jsem v této vyhlášené světové kavárně byla 23. prosince 2011 a to na Staroměstském náměstí. Ačkoliv jsem mamku varovala, že ceny jsou vyšší, nestačila se divit. Daly jsme si klasické Caffe Latte do středního kelímku, který mám samozřejmě ještě schovaný na památku.

Podruhé a prozatím naposledy jsem Starbucks navštívila asi 27. prosince, tedy čtyři dny po 1. návštěvě. Chtěla jsem si koupit jejich slavný tumbler. Tentokrát jsem byla na Václavském náměstí. Vybrala jsem si typ a moje milovaná maminka pořád nemohla přijít na to, kde jsou víčka. Až když jsme přišli k pokladně, přinesli nám jiný s víčkem a tamten zřejmě vrátili zpět na poličku uprostřed prodejny.

Nicméně obsluha je velmi vstřícná a příjemná a ačkoliv jsou ceny vyšší, za kvalitu si klidně připlatím. Jednou za čas mě to nezrujnuje.

Jaká je vaše zkušenost se Starbucksem? Chtěli byste se tam podívat nebo jste tak již učinili?


Já kafe nepiju :D

Tak zatim, Crumb ♀ :)

Řasenkou to začalo...

2. ledna 2012 v 12:33 | Crumb ♀ |  témata týdne
...lakem na nehty to pokračuje...

Ahojky,
tak téma týdne se celkem vyvedlo. Jakoby mi někdo četl myšlenky! Zrovna včera přemýšlím o nějaké skříňce, kam bych schovávala všechny svoje tajnosti, deníček a věci, které pro mne moc znamenají, vzpomenu si na Popelku a její sovu Rozárku, když vtom začnou hrát v rádiu Kdepak ty ptáčku hnízdo máš. No, já mám ale štěstí.

Už v září jsem přemýšlela, že by můj život potřeboval nějakou změnu a uvědomila jsem si, že světu chci dát najevo jaká doopravdy jsem. Zatím jsem moc nepostoupila, ale malými změnami se blížím k cíli.

Na táboře jsem zjistila, že mi strašně sluší řasenka, tak proč se nenamalovat i do školy? V osmičce nic nového a řasenku mi mamka povolila. Potom dlouho nic, ale teď o Vánocích se opět něco přihodilo. Nikdy před tím jsem si na vlasy nenechala šáhnout od nikoho jiného, než od kadeřnice, naposled ve školce (to jsem si sama ostříhala ofinu), ale teď jsem to povolila mé mamce. Na silvestra jsem si asi po sto letech nalakovala nehty. A kupodivu se mi i povedly. Když jsme byly s mamkou o Vánocích za ségrou, ta mi řekla, že když si budu praskat klouby, vytahají se ty "žlábky?" a budu mít "třepavku?". Od té doby se snažím s tím přestat a daří se!

Jsou to drobnosti, ale společně tvoří jednu velkou cestu za lepším životem.