Vánoční zvyky a tradice

22. listopadu 2010 v 20:35 | Leňule Drobílková |  vánoční zvyky
Čauky,tak tady je něco o našich vánočních zvycích:

Naši předkové byli nejen z většiny silně věřící, ale také hodně pověrčiví.  Než zasedli ke štědrovečernímu stolu, stoupl si každý člen rodiny bosou nohou na sekeru ležící na zemi. To proto, aby ho v dalším roce nebolely nohy. Po večeři se všichni společně pomodlili a vzpomínali na to, co dobrého nebo špatného je v uplynulém roce potkalo.
V průběhu večera se nikdo nesměl zvednout od stolu do té doby, dokud všichni nedojedli. Věřilo se, že o dalších Vánocích by se rodina nesešla celá. Z kapra, servírovaného k slavnostní večeři, schovala hospodyně šupiny - to proto, aby se v domácnosti držely peníze. Tyto dva vánoční zvyky se v mnoha rodinách dodržují dodnes.


Lití olova

Každý člen domácnosti nad plamenem si rozžhavil kousek olova, až úplně roztálo. Olovo pak opatrně vlil do připravené nádoby s vodou. Odlitek, který vznikl, věštil dotyčnému jeho budoucnost. Například odlitek ve tvaru hvězdy znamenal úspěch a uznání.

Krájení jablka

Jablko se přepůlilo vždy po štědrovečerní večeři, avšak ne obvyklým způsobem, ale kolmo na osu, napříč. Pokud měla jeho vnitřní část s jádry tvar hvězdy, znamenalo to, že se za rok všichni sejdou ve zdraví. Měla-li tvar kříže, někdo z přítomných těžce onemocní.

Pouštění lodiček

Rozpůlilo se několik vlašských ořechů a do prázdných polovin skořápek se nakapaným voskem připevnila svíčka. Lodičky ořechů se pak nechávaly plout v nádobě po vodě. Toho, komu se lodička nepotopila a svíčka dlouho svítila, čekal dlouhý a šťastný život.
Pokud se lodička držela při kraji nádoby, znamenalo to, že se její majitel bude celý rok držet doma. Pokud plula ke středu nádoby, měl se vydat do světa.

Střevíc

Svobodné dívky házely střevícem přes hlavu. Obrátil-li se patou ke dveřím, znamenalo to, že zůstanou doma. Obrátil-li se špičkou ke dveřím, říkalo se, že se provdají a odejdou.

Cizí věci v domě

Za znovuzavedení této tradice se přimlouvám: Říkalo se, že by se do konce roku měly vrátit všechny cizí věci, které jsou v domě. V novém roce by nosily smůlu. Projděte pečlivě celý dům či byt a vraťte vše, co vám nepatří. Za vrácené knihy, CD, DVD a další drobnosti vám přátelé jistě poděkují.

Zápalky

Svobodná dívka zapíchla do jablka tři zápalky. Každá z nich musela symbolizovat jednoho nápadníka. Všechny zápalky současně zapálila.Ta zápalka, která hořela nejdéle, představovala muže, za něhož se měla dívka vdát.

Umístění na stole

Také umístění věcí a pokrmů na stole mělo svůj účel: na jednom rohu byl bochník chleba, který měl rodině zajistit dostatek jídla. Na druhém pak slaměnka a dary pole - aby i následující rok přinesl dobrou úrodu. Na třetí roh se dávaly peníze, které měly domácnosti přinést bohatství. Nezapomínalo se ani na domácí zvířata: na čtvrtém rohu bývala miska s kousky jídla pro dobytek a slepice.
                                                                                          zdroj:www.denik.cz


Vánoční stromek

Obecně
Vánoční stromky měly ochranitelskou funkci. Ozdobené větve rozdávali i koledníci. V některých krajích se také zavěšoval nad štědrovečerní stůl ozdobený malý stromek, ovšem špičkou dolů.
Tradice zdobení stromku, jak ji známe dnes, pochází z německých měst. Zpočátku nebyl zdoben svícemi. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. Nejdříve bychom jej našli v cechovních a řemeslnických domech. Do soukromých prostor začal pronikat až v polovině 17.stol. V 19.stol. opouští německé prostředí. Ujímá se nejprve ve městech, poté na venkově, většinou ho přijímají dříve protestanté než katolíci. Katolická církev považovala zpočátku zdobení stromů za pohanský zvyk. V mnohém měla pravdu. Germánské kmeny prý tak kdysi o zimním slunovratu uctívaly boha Wotana. Podobně i Keltové ozdobenými stromky či větvemi uctívali boha Slunce a jeho věčný život.

V Česku
V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro své přátele v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich na svém libeňském zámečku. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19.stol. v bohatých pražských měšťanských rodinách. Na vánočních trzích se sice začaly prodávat z Německa dovezené umělé stromečky vyřezané z kartonu nebo tenkých prkének, ale kupující o ně nejevili příliš veliký zájem. Více se ujaly živé stromečky, smrčky, jedličky nebo májky ozdobené sladkým pečivem, perníkem a především ovocem - jablky nebo hruškami, mandlemi či rozinky. Zřejmě roku 1860 se na stromečku v Čechách poprvé rozsvítily lojové svíčky.

Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky ještě pomaleji. Až do 1.světový bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.
Lidé doma mívají obvykle borovice, jedle, smrky nebo umělé stromky.

Na náměstí ve městech se často umísťují velké vánoční stromy. Poprvé tento byl Strom republiky postaven na brněnském Náměstí svobody spisovatelem Rudolfem Těsnohlídkem. Pohnula ho k tomu událost, kdy s přáteli nalezli v zimě, v roce 1919, v bílovickém lese, prochladlé děvčátko. Tento prožitek ho zasáhl natolik, že se o vánocích v roce 1924 rozhodl vztyčit na náměstí strom, a pod ním uspořádat sbírku na pomoc všem opuštěným dětem. Jedním z nejslavnějších českých vánočních stromů byl 24 metrů vysoký smrk z Beskyd, který ozdobil o Vánocích 1999 vatikánské Svatopetrské náměstí.
                                                                                             zdroj:www.wikipedia.org


Adventní věnec

Adventní věnec je tradiční symbol západní církve sloužící k symbolickému odpočítávání čtyř týdnů adventu. Obvykle má podobu věnce ze jehličnatých větví ozdobeneného 4 svícemi. Každou adventní neděli se zapaluje další svíčka. Svíček může být ale i více, v závislosti na zvyklostech a trendech. Svíce mohou být různě vysoké, různých barev, symetricky, nebo asymetricky rozmístěné. Zdobené věnce bez svíček, které jsou také nazývány adventní věnce jsou používány k ozdobení vchodových dveří. Klasické adventní věnce byly zavěšované na stuhách, v posledních letech (počátek 21.století) je nahradily věnce které se kladou přímo na svátečně upravený stůl. Advent má v křesťanské symbolice zvláštní význam, zahajuje nový liturgický rok.

                                                                                            zdroj:www.wikipedia.org



                         S pozdravem majitelka blogu......
 


Komentáře

1 Vít Kilián | E-mail | Web | 23. listopadu 2010 v 17:34 | Reagovat

Čau máš goood blog :-D  :D a články taky :D  :D a ohodnotíš mi blog?myslím jaký mám články atd. :D

2 Anet | Web | 23. listopadu 2010 v 18:03 | Reagovat

Začala SONC!

3 Gilandhel | Web | 23. listopadu 2010 v 20:38 | Reagovat

Hlásla jsem a byl to 3. hlas. :-)

4 Ivs | E-mail | Web | 23. listopadu 2010 v 20:39 | Reagovat

Ahoj na mojom blogu je chat. Tak príd si pokecať :-)

5 Žádnou zatim nemam | E-mail | Web | 24. listopadu 2010 v 6:19 | Reagovat

oki hlásnul jsem a ppsky hlásni pro mě v záhlavý jak je tam hlásní pro mě klik ale musíš trošku hledat v archivu :-D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama